Všichni jste už někdy viděli obrázek, který vypadá jako malba ve stylu Vincenta van Gogha, ale nikdy nebyl namalován lidskou rukou. Možná jste si všimli, že některé články na internetu se vyskytují téměř okamžitě po výskytu události – a přesto mají správnou strukturu, jazyk a výrazný tón. Nebo jste někdy poslouchali píseň, která vám zazněla v hlavě, jen abyste si uvědomili, že jste ji nikdy předtím neslyšeli – a přesto zněla naprosto přirozeně. To není náhoda. To jsou výsledky generativních umělých inteligencí, které už nejsou dostupné jen výzkumným laboratořím, ale stávají se součástí každodenního života.
A právě nyní, v roce 2026, je tento fenomén mimořádně důležitý. Generativní AI, která dokáže vytvářet texty, obrázky, hudbu, animace, dokonce i kódy, se stala běžným nástrojem – a to nejen v technologických korporacích, ale i v malých firmách, školách, tvořivých ateliérech a dokonce u samostatných umělců. Zároveň vzbuzuje napětí: Jak vysoká je kvalita výstupu? Kdo je autorem díla, když jej vytvořil stroj? A co když se to začne dít všude – až příliš rychle?
Nejde jen o to, zda AI dokáže napodobit člověka. Důležitější je otázka: Jaký dopad má generativní tvorba obsahu na naši kulturu, ekonomiku a samotnou představu o tvůrčí práci?
Jak funguje generativní umělá inteligence?
Představte si, že máte k dispozici všechny knihy, články, obrázky, hudbu a videozáznamy, které kdy lidstvo vytvořilo – všechno v digitální podobě. Nyní si představte, že vaše hlava je schopna analyzovat každý tento záznam, najít vzory, vztahy, styl, zvukové vlastnosti, barvy, rytmus – a pak na základě toho vytvořit něco nového, co nikdy dříve neexistovalo.
To je v podstatě to, co dělají generativní modely.
Většina současných generativních systémů je založena na tzv. transformerových architekturách – tedy typu umělé inteligence, kterou v červnu 2017 představil tým výzkumných pracovníků z Googlu. Transformery umožňují modelům pochopit kontext, délku textu a složitost jazyka mnohem lépe než dřív. Transformery „čtou“ text od začátku a sledují, jak se význam v článku nebo větě mění. Díky tomu dokážou předpovídat, co bude následovat – a to nejen v angličtině, ale i v češtině, němčině, japonštině či arabštině.
Tato schopnost se nazývá generace – tedy vytváření nového obsahu na základě předchozích vzorů. Když napíšete „napiš básničku o západu slunce nad jezery“, model nejen zopakuje něco, co už existuje, ale vytvoří vlastní slova, rýmy, obrazy, které nikdy předtím nebyly.
Výsledkem je například generativní model GPT-4o, který dokáže vytvářet texty s velmi přirozeným jazykem, nebo Stable Diffusion, který produkuje obrázky z textového popisu – například „portrét ženy s modrýma očima, která sedí na západním pobřeží a pozoruje moře v západním světle“.
Jak tvůrčí práce změní tvůrce?
Když se někdo zeptá: „Může AI být umělcem?“, odpověď není jednoduchá. Ale můžeme si položit otázku: Co znamená být tvůrcem?
V minulosti byla tvorba spojována s jedinečným výkonem člověka – s emocí, osobní zkušeností, náhodou, nápadem. Dnes však vzniká více děl, která vznikla pomocí AI, než kdykoliv předtím – a to i zároveň s účastí člověka.
Představme si umělce, který používá nástroj jako Midjourney nebo DALL·E 3, aby vytvořil koncept pro uměleckou výstavu. Umělec zadá: „kresba v stylu Klimta s příslibem světla, vycházejícího z mořské hlubiny.“. Po několika minutách má výsledek – detailní, dramatický, výrazně stylizovaný. Umělec pak upravuje, filtruje, přidává rukou, vylepšuje barvy – a výsledkem je dílo, které se prezentuje na výstavě.
Tedy není to jen o tom, že „AI dělá vše“, ale člověk je významným tvůrcem, který směruje, kritizuje, upravuje. Tento proces se nazývá kombinovaná tvorba – člověk jako „režisér“ nebo „kurátor“ obsahu, který vznikl v interakci s AI.
To platí i pro hudbu. Nástroje jako AIVA, Boomy nebo Suno AI dokážou vytvářet hudbu podle popisu: „melancholická píseň na kytaru, tempo 60 bpm, významný akordový průběh, vyděšený tón“. Po několika kliknutích vznikne celá píseň – u některých modelů lze i generovat vokální části nebo doprovod, ale ne všechny verze zahrnují zpěv automaticky.
Takové nástroje nezaměňujte s „automatickým výtvorem“ bez člověka. Většina profesionálních tvůrců, kteří to používají, tvrdí, že AI je jako první návrh, „první kresba“ – a oni pak přidávají duši, styl, emocionální hloubku.
Kvalita obsahu – Jak je dobré to, co AI vytvoří?
Odpověď zní: Velmi dobré – a to někdy i lepší než lidské dílo.
V roce 2023 se stal obrázek vytvořený pomocí AI generátorů obrazu středem pozornosti, když vyhrál Sony World Photography Awards v kategorii Creative. Autorem byl německý umělec Boris Eldagsen s obrazem nazvaným „Pseudomnesia: The Electrician“. Ironicky, Eldagsen svůj portrét vytvořeného pomocí AI později veřejně odmítl přijmout, aby upozornil na to, že AI-vygenerované obrázky a fotografie by neměly soutěžit v soutěžích určených primárně pro fotografii.
V hudbě – v roce 2024 byla píseň vytvořená AI nahrána na BBC Introducing, britské rádio věnované novým umělcům. Umělec Papi Lamour vytvořil skladbu „Be Inspired“ pomocí generativních AI nástrojů s texty, které podle něj byly spojeny s tématem Black History Month.
V textech – generativní modely jako Gemini 2.0, Claude 3 Opus a další pravidelně dokazují, že mohou dosáhnout velmi vysoké úrovně výkonu v testech, kde se hodnotí logika, struktura, gramatika a schopnost přesně interpretovat zadání.
To však neznamená, že vše je dokonalé.
AI často opakuje vzory, které viděla během trénování – a to může vést k „zakázaným“ stylům, které vypadají neoriginálně. Některé generované obrázky mají například „nečitelné“ ruce nebo výrazy, které neodpovídají lidské anatomii – což byl běžný problém starších verzí modelů.
V hudbě – některé AI vytvořené písně mají „příliš dokonalou“ strukturu, což může být v některých žánrech nepřirozené. V hudebním umění je často cenné právě to, co není „ideální“ – třeba neúmyslná chyba, která dodává emocionální váhu.
Zároveň existuje riziko falešných výstupů, které vypadají naprosto realisticky, ale jsou vytvořeny z falešných zdrojů nebo podvržených dat. To je důvod, proč se rozvíjí technologie AI detekce, která umožňuje identifikovat obsah vyrobený umělou inteligencí.
Kdo je autorem – člověk, stroj nebo něco mezi?
To je jedna z nejzajímavějších otázek v současné době.
V českém právu byla tato otázka objasněna v rozhodnutí pražského Městského soudu v roce 2023. Soud jasně rozhodl, že díla generovaná čistě AI bez významného lidského tvůrčího příspěvku nejsou chráněna autorským právem. Podle českého zákona o autorských právech autorem může být pouze fyzická osoba. V tomto konkrétním sporu soud také poznamenal, že samotné zadání může být jen námět/myšlenka, která se autorsky nechrání, a že AI‑vytvořený obrázek bez prokazatelného lidského tvůrčího vkladu ochranu typicky nemá.
V některých zemích, jako například USA, se rozhoduje na základě toho, zda byl člověk „podstatným tvůrcem“ – tedy zda měl významný vliv na výsledný výstup.
V Evropě je situace lépe definována. Evropská unie přijala Akt o umělé inteligenci (navržený Evropskou komisí), který vstoupil v platnost 1. srpna 2024. Podle AI Act je vyžadována transparentnost ohledně obsahu generovaného AI — poskytovatelé musejí zajistit, aby uživatelé věděli, že výstup byl AI‑generovaný, a modely musí respektovat existující autorské právo a další právní povinnosti. Nicméně otázka autorství čistě AI-vytvořeného obsahu zůstává jasná: bez významného lidského tvůrčího příspěvku nemá obsah autorskou ochranu.
To znamená, že pokud AI vytvoří obrázek z jediného slovního popisu, a člověk jen stiskne tlačítko bez dalšího vstupu, vlastnictví díla nevznikne. Ale pokud člověk přidá vlastní koncept, upraví, vymění barvy, vymýslí nápad – pak je „autorem“.
To vede k novému pojetí tvůrčí práce: Tvorba je nyní interakce mezi člověkem a strojem, nikoli jednostranná výroba.
Tento přístup je podporován výzkumem z University of Oxford a jiných institucí, který ukázal, že umělci používající AI dosahují 25 % až 50 % vyšší produktivity a jejich díla jsou lépe hodnocena vrstevníky, pokud dobře využívají AI jako nástroj.
Důsledky pro trh práce a kulturu
Generativní tvorba obsahu nemá jen technologický, ale i ekonomický dopad.
Společnost Adobe představila nástroj Firefly (veřejná beta byla vydána v roce 2023), který umožňuje grafikům, návrhářům a tvůrcům obsahu rychle vytvářet výkresy, barvy, šablony – a přisuzuje se mu rozličný dopad na účinnost: od 50 % zrychlení při získávání obrazů a vytváření obsahu až po 60 % úspory na nákladech v některých případech. Výzkumy ukazují, že v rámci různých funkcí jako obsah a marketing je průměrná úspora pracovního času u obsahu marketingu přibližně 11,4 hodin týdně na zaměstnance, což uvolňuje kapacitu pro strategickou a tvůrčí práci.
To však neznamená, že lidé ztrácejí práci. Naopak – mnoho lidí, kteří pracují s AI, tvrdí, že jejich práce se zlepšila, zjednodušila, stala se kreativnější.
Na druhou stranu vznikají napětí. Některé výstavy začaly požadovat, aby tvůrci uvedli, zda a jak bylo AI použito – a některé galerie již odmítají díla, která nejsou jasně označena.
V hudbě – některé platformy řeší nárůst AI hudby hlavně přes anti‑spam a anti‑fraud opatření; jinde (např. Deezer) se objevuje i viditelné označování detekovaného AI obsahu.
To vede k otázce: Co je „autentické“ v umění?
Co dál? Jak si s tím poradit?
Tento vývoj není zastavitelný. Ale nemusí být děsivý.
V prvním kroku je potřeba rozlišovat mezi automatizací a zánikem tvůrčí práce. AI není nahrazením tvůrce – je to nástrojem, který může pomoci, zjednodušit, zrychlit.
Ale aby to fungovalo, musíme mít jasno:
- Při výstupu s AI musí být jasné, kdo čím přispěl.
- Nezneužívat AI k podvržení děl nebo šíření falešných informací.
- Podporovat vzdělání v oblasti digitální gramotnosti – ať už je to pro děti, studenty nebo dospělé.
Některé studie a výzkumy z institucí zabývajících se pracovní produktivitou a AI, včetně MIT, naznačují, že efektivní používání AI je spojeno s lepšími výsledky, pokud pracovníci rozumějí jejím možnostem a omezením.
A tak se vracíme k počátku: Když AI píše články, hudbu, umělecká díla – co to znamená pro nás?
Znamená to, že tvorba není výhradně lidská. Znamená to, že umění a informace se stávají rychlejšími, dostupnějšími a rozšířenějšími.
Ale zároveň – a to je klíčové – autentické dílo stále potřebuje duši, zkušenost, výběr, emocionální váhu.
Takže otázka, kterou si můžete položit:
Když umělá inteligence vytvoří dílo, které vás posune dále, co to pro nás znamená – a kdo tento posun vlastně vytvořil?
Transparentnost obsahu a AI-asistence
Jak byl tento článek vytvořen:
Tento článek byl generován s podporou umělé inteligence. Konkrétně jsme použili jazykový model Qwen3-30B-A3B-2507, spuštěný lokálně v aplikaci LM‑Studio. Redakce stanovila téma, výzkumný směr a primární zdroje; umělá inteligence pak vygenerovala základní strukturu a text.
Chcete se o tomto modelu dozvědět více? Přečtěte si náš článek o Qwen3-30B-A3B-2507.
Redakční zpracování a ověřování:
- ✓ Text byl redakčně revidován
- ✓ Fact-checking: Všechna klíčová tvrzení a data byla ověřena
- ✓ Korekce faktů a doplnění: Redakce doplnila vlastní poznatky a opravila potenciální nepřesnosti
Omezení AI modelů (důležité varování):
Jazykové modely mohou generovat přesvědčivě znějící, ale nepřesné nebo zavádějící informace (tzv. „hallucinations“). Proto důrazně doporučujeme:
- Ověřit si kritická fakta v primárních zdrojích (oficiální dokumentace, vědecké články, autority v oboru)
- Nespoléhat se na AI obsah jako na jediný zdroj pro rozhodnutí
- Aplikovat kritické myšlení při čtení
Technické detaily:
- Model: Qwen3-30B-A3B-2507 (Apache 2.0 licence)
- Běh: Lokálně v LM-Studio
- Více informací: Oficiální repozitář
Buďte první! Přidejte komentář